Magický kvadrant 2017

Dne 5. října 2017 zveřejnila agentura Gartner svůj nový Magický kvadrant pro prostředí služeb obsahu. Završila tím proces změny na trhu, který spustilo zjištění, že „Správa podnikového obsahu (ECM) je dnes mrtvý výraz (kaput, finito, pojem mimo obor), přinejmenším z úhlu pohledu jak Gartner vnímá trh.“

Pro oblast technologií, procesů a strategií používaných ke správě obsahu použila agentura Gartner v roce 2015 v magickém kvadrantu tento popis ECM (Enterprise Content Management)…

„Výraz správa podnikového obsahu popisuje současně strategické prostředí a technickou strukturu podporující všechny druhy obsahu (a formátu) v průběhu jeho životního cyklu. Strategické prostředí vytvářené ECM umožňuje společnostem spravovat svůj obsah. ECM se může uplatnit při řízení evidence, zajištění kompatibility, transakčních procesech, a také při sdílení a spolupráci tam, kde se používají dokumenty a obsah. Technická struktura ECM může mít podobu sady produktů integrovaných do obsahu nebo se uskutečňuje na úrovni rozhraní nebo to mohou být jednotlivé produkty, které mají jednotnou strukturu.“ Toto pojetí se v novém magickém kvadrantu vyvinulo do následujícího popisu CSP (Content Service Platform)…

„Prostředí služeb obsahu představuje sadu služeb a mikroslužeb, které jsou součástí integrované produktové sady, nebo fungují jako samostatné aplikace se společnými API a úložišti, a které zpracovávají různé typy obsahu a umožňují mnohočetná použití pro více uživatelských okruhů napříč organizací podniku.“

[Jen pro informaci, popis ECM uvedený v agenturou Gartner v magickém kvadrantu 2016 byl shodný se současným popisem uvedeným pro CSP.]

1.  Bez ohledu na použitý název se jedná o rostoucí trh. Ať je popisován jakkoli, představuje „správa obsahu“ významný trh, jehož velikost agentura Gartner odhaduje na 6,1 mld. dolarů s 8% ročním růstem.
2. Jedná se o měnící se trh.Tento trh představuje prostor, ve kterém se současně vyskytuje vysoká míra koncentrace – tři největší hráči obsluhují 43% trhu, z čehož se dá očekávat souboj a přesuny na vrcholu s cílem získat tržní podíly – a zároveň velká decentralizace s velkým množstvím alternativ, různých variant a nových hráčů. Skupina „těch ostatních“ představuje přes 1000 prodejců po celém světě a pokrývá největší tržní podíl s 29% v segmentu. Podle mého názoru tato dvojakost vznikla hlavně jako vedlejší produkt podmínek, za jakých se trh vyvíjel – původní stav představující řešení velkých procesních problémů ve velkých společnostech, která měli na starosti specialisté, se následně vyvinul do formátu obsluhovaného vyškolenými uživateli.
3. Právě začal zuřivý běh tradičních hráčů za pozicemi. Agentura Gartner mj. uvedla jedno strategické očekávání od trhu CSP: „Do roku 2020 ukončí 15% společností spolupráci se svými stávajícími poskytovateli ECM a přesunou se k dodavatelům poskytujícím zákaznické služby obsahu.“ To si spojte s druhým předpokladem této agentury: „Do roku 2020 20% hlavních prodejců řešení ECM a EFSS (Synchronizace a sdílení firemních souborů) upraví své stávající nabídky na řešení služeb obsahu.“ A vyjde vám vize trhu s dalšími hráči, další přesuny, změny a rozpad jednolitých řešení obsahu na flexibilnější a uživatelsky přijatelnější řešení. Ne každý uspěje v této nové hře služeb obsahu zvané: „Integrace a rozšíření konkrétního řešení, obsahu a rozhraní do běžně užívaných systémů produktivity a systémů LOB a ERP prostřednictvím veřejně dostupných API pro použití integrace, podpory více úložišť, rozšíření pro integraci dat a automatických konektorů.“
4. Technologie není strategie.Agentura AIIM vždycky vnímala ECM jako něco víc než pouhou technologii. Vytvořila proto i vlastní popis: „ECM není pouhá technologie nebo metodologie či proces, ECM je dynamická kombinace strategií, metod a nástrojů používaných pro zachycení, správu, uložení, uchování a doručení klíčových firemních procesů, které využívají informace v průběhu celého jejich životního cyklu.“ Je však třeba po pravdě uvést, že definice ECM či CSP tak, jak je uvádí trh, se spíš ztotožňují s technologiemi, a ne se strategiemi.
5. Závěrem, skutečnou pozornost je třeba směřovat na hledání cesty „co dělat“ (strategie), než se věčně přít o to „jak to dělat“ (technologie). Jedním z důvodů, kvůli kterým se před třemi lety agentura AIIM začala odklánět od používání výrazu ECM, byla jeho rostoucí neschopnost popsat všechny obsahové činnosti, které lidé provozují, jak k nim přistupují a současně neschopnost podchytit všechny existující varianty řešení obsahu, které zohledňují nejrůznější problémy. Rozsah, v jakém společnosti využívají obsah, přerostl skutečnost popisovanou zavedenými definicemi. Je třeba vytvořit nový „technologický plán cesty“ pro možnosti, které se správou informací nabízí a jsou nezbytné pro provedení digitální transformace a naplnění cíle dosažení zásadní změny ve vnímání mezi zákazníky, zaměstnanci a partnery.

Z uvedených důvodů zvolila agentura AIIM úmyslně významově široký výraz Inteligentní správa informací, který pokrývá čtyři hlavní dovednosti a strategie, které mají provést přes nadcházející neklidné časy:

1. Modernizace a racionalizace informační infrastruktury.
2. Digitalizace základní infrastruktury.
3. Automatizovaná kompatibilita a zásady správného řízení
4. Využívání analýz a přizpůsobivého technického prostředí (machine learning).

Stavebnicová struktura a jednoduchá uživatelská použitelnost dodávaného řešení služeb obsahu budou představovat klíčovou technologickou vlastnost („jak to dělat“) každé z uvedených čtyř klíčových strategií digitální transformace („co dělat“).

Autor článku: John Mancini ze společnosti AIIM International

Zdroj: http://www.m-files.com/blog/2017-gartner-magic-quadrant…